Studio bylo založeno v roce 1993 pod názvem R-AUDIO & recording jako pokračovatel otrokovického SOUGP. Od roku 2012 působíme v Topolné v domácím prostředí pod názvem BiteHazard studio.
NAŠE SLUŽBY
Máme v oboru bohaté zkušenosti a proto se kromě práce se zvukem můžeme věnovat i školení začínajících zvukařů formou kurzů a konzultací, výuky a poradenství.
REFERENCE
"Zní to celé lépe, než jsme si představovali. Bubny jak ďábel, kytary hutné a basa krásně čitelná. O zpěvu ani mluvit nemusím"
(Dan Gregorovič, sk. Depresion, z rozhovoru pro časopis fanklubu, 2004)
CENÍK
Cena za práce v nahrávacím studiu, mix a mastering je 350,-Kč za hodinu.
Za mastering běžné písničky zaslané pomocí internetu účtujeme 1200,-Kč
Kontakt pro konzultaci nebo objednávku
kdykoli telefonicky
(+420) 603300550
nebo emailem studio@bitehazard.cz
Potřebuji nahrát písničku Chci se přihlásit do kurzu
Mám zájem o výrobu vlastní písničky nebo nazpívání zpěvu do hotového podkladu. Potřebuji namluvit audioknihu nebo pohádku.
Potřebuji smíchat nebo zmasterovat písničku nahranou doma nebo v jiném studiu. Chci se přihlásit do kurzu pro začínající zvukaře...
dB, dBu, dBV, dBm, dB(spl), toto všechno jsou jednotky používané hudebníky a zvukaři, někdy, bohužel, aniž by věděli co přesně vyjadřují. I nehudebník, když se v novinách dočte, že hluk před restaurací po 22 hodině překročil 60 dB, nebude asi pátrat po definici decibelu, jen si představí velký kravál. Uvidíte, že výpočet těchto hodnot není příliš složitý a možná je i zajímavý. Zmínku o jednotce decibel najdete stoprocentně v každém čísle Muzikusu, hlavně v souvislosti s citlivostí vstupů a výstupů zvukových karet a různých studiových mašinek.
Soustava SI
Podle mezinárodní soustavy jednotek SI (Systeme International d'Unités) patří decibel do skupiny jednotek vedlejších doplňkových. Jenom pro hrubý přehled si řekněme, že:
Umožním Vám virtuálně nahlédnout do vyučovací hodiny pro budoucí mistry zvuku. Předmět se jmenuje Hudba a zvuk a vyučuje se ve studijním zaměření Mladý mistr zvuku v Základní umělecké škole v Otrokovicích.
Do třídy vstupují Jarda a David, 10 a 11 let, ze kterých se díky jejich zájmu o moderní hudbu a počítače mohou v budoucnu stát třeba technici při přípravě koncertů, zvukaři, nebo i zvukoví inženýři v televizním nebo zvukovém studiu. Hoši mají za sebou dva ročníky základů hry a ovládání elektronických klávesových nástrojů. Umějí už ovládat doprovodnou jednotku v nástroji, umí si zahrát podle not jednoduchou písničku, znají, k čemu slouží některé konektory na zadní straně nástroje, umí číst a psát noty...
Opakujeme nejprve znalost nejznámějších výrobců elektronických kláves - Yamaha, KORG, Roland, Casio... hoši kupodivu výrobce znají a navíc k nim dokáží přiřadit každý alespoň jeden typ - Yamaha PSR330, Roland D-50... Diskutujeme o rozdílech jednotlivých výrobců, jsou něčím charakteristické, je některý lepší/horší než jiný?
Opakujeme zápis známé písničky do not, zatím ručně a podle nějaké předlohy - Ovčáci, čtveráci. Později písničku zapíší zcela bez předlohy zpaměti. Písničku pak zahrají na klávesy.
Probíráme vznik a šíření zvuku. Zvuk vzniká kmitáním pevného tělesa a šíří se rozkmitáním okolního vzduchu, který pak zachytí naše ucho.
Následují různé hry se zvuky. Poznávání, zda jde o zvuk hudební (lze jej použít v hudbě?) nebo nehudební. Poznávání různých ruchů a zvuků se zavázanýma očima. Poznávání odkud (z jakého směru) zazněl zvuk a ukázání rukou. Poznávání zvuků skutečných akustických nástrojů a jejich napodobenin v elektronických klávesách. Procvičování zvukové paměti - nalezení předem přehraného zvuku v 10 ukázkách. Pokus o pojmenování zvuků - je to dupnutí, bouchnutí, tlesknutí, šramot, vrznutí, cinknutí...
Na závěr hodiny dostávají žáci jedničky do žákovské knížky a také domácí úkol - přiřadit čarou různá zařízení ke správnému konektoru na zadní straně kláves:
A na závěr si dovolím uvést jeden citát z metodické příručky pro studijní obor EZHZT (elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba):
"Absolvent studijního zaměření EZHZT bude hudebník, který dokáže poučeně využívat dostupné technologie ve prospěch umění"
K napsání článku mne vedly dotazy muzikantů ohledně technického řešení problému pouštění předehrané zvukové stopy k živě hrající kapele. V nahrávacím studiu se s touto technikou běžně setkáváte při vrstvení nástrojů. Při koncertech se ale musíte vyrovnat s potřebou synchronizace nahrané stopy s kapelou. A nejen to. Budete se muset zamýšlet i nad morálními aspekty použití playbacku.
Nejprve dovolte, abych ocitoval několik definic playbacku, jak je můžete najít na různých místech v internetu či odborných knihách:
Playback (angl. overdubbing) je označení pro způsob pořizování zvukového záznamu. Jednotlivé složky hudebního díla, které po dokončení znějí simultánně, se nahrávají postupně na oddělené zvukové stopy. Playback se nejčastěji používá při nahrávání sólového zpívaného hlasu, kdy zpěvák nahrává svůj part k již dokončenému nahranému hudebnímu doprovodu, který poslouchá ze sluchátek. Ve filmech, televizních pořadech a na koncertech termín playback (angl. lip-sync nebo lip-synching) označuje situaci, kdy herec či vystupující účinkující synchronizuje pohyby svých úst s textem spuštěné zvukové stopy, která byla nahrána předem. Tedy hudba hraje a zpěvák naznačuje zpěv. Opakem playbacku je živé (koncertní, angl. live) vystoupení, při němž umělec podává svůj (nejčastěji pěvecký) výkon bezprostředně před diváky, posluchači. (Česká Wikipedie).
