Topolná 276,
Uherské Hradiště

+420 603300550
info@bitehazard.cz

O NÁS

Studio bylo založeno v roce 1993 pod názvem R-AUDIO & recording jako pokračovatel otrokovického SOUGP. Od roku 2012 působíme v Topolné v domácím prostředí pod názvem BiteHazard studio.

NAŠE SLUŽBY

Máme v oboru bohaté zkušenosti a proto se kromě práce se zvukem můžeme věnovat i doškolování zvukařů formou kurzů a konzultací, výuky a poradenství.

REFERENCE

"Zní to celé lépe, než jsme si představovali. Bubny jak ďábel, kytary hutné a basa krásně čitelná. O zpěvu ani mluvit nemusím" (Dan Gregorovič, sk. Depresion, z rozhovoru pro časopis fanklubu, 2004)

CENY

Cena za práce v nahrávacím studiu, mix a mastering je 350,-Kč včetně DPH. Za mastering běžné písničky zaslané pomocí internetu účtujeme 1200,-Kč

Kontakt pro konzultaci
nebo objednávku

kdykoli telefonicky

(+420) 603300550

nebo emailem
studio@bitehazard.cz

Potřebuji nahrát písničku
Chci se přihlásit do kurzu

Mám zájem o výrobu vlastní písničky, nebo nazpívání zpěvu do hotového podkladu. Potřebuji namluvit audioknihu nebo pohádku. Potřebuji smíchat nebo zmasterovat písničku nahranou doma nebo v jiném studiu. Chci se přihlásit do kurzu pro začínající zvukaře...

Další informace...

Oktava

Zpěvový mikrofon Oktava MK-319

Universal Audio

Apollo Twin MKII Quatro

Presonus

Studio One Professional

Umožním Vám virtuálně nahlédnout do vyučovací hodiny pro budoucí mistry zvuku. Předmět se jmenuje Hudba a zvuk a vyučuje se ve studijním zaměření Mladý mistr zvuku v Základní umělecké škole v Otrokovicích.

Do třídy vstupují Jarda a David, 10 a 11 let, ze kterých se díky jejich zájmu o moderní hudbu a počítače mohou v budoucnu stát třeba technici při přípravě koncertů, zvukaři, nebo i zvukoví inženýři v televizním nebo zvukovém studiu. Hoši mají za sebou dva ročníky základů hry a ovládání elektronických klávesových nástrojů. Umějí už ovládat doprovodnou jednotku v nástroji, umí si zahrát podle not jednoduchou písničku, znají, k čemu slouží některé konektory na zadní straně nástroje, umí číst a psát noty...

  1. Opakujeme nejprve znalost nejznámějších výrobců elektronických kláves - Yamaha, KORG, Roland, Casio... hoši kupodivu výrobce znají a navíc k nim dokáží přiřadit každý alespoň jeden typ - Yamaha PSR330, Roland D-50... Diskutujeme o rozdílech jednotlivých výrobců, jsou něčím charakteristické, je některý lepší/horší než jiný?
  2. Opakujeme zápis známé písničky do not, zatím ručně a podle nějaké předlohy - Ovčáci, čtveráci. Později písničku zapíší zcela bez předlohy zpaměti. Písničku pak zahrají na klávesy.
  3. Probíráme vznik a šíření zvuku. Zvuk vzniká kmitáním pevného tělesa a šíří se rozkmitáním okolního vzduchu, který pak zachytí naše ucho.
  4. Následují různé hry se zvuky. Poznávání, zda jde o zvuk hudební (lze jej použít v hudbě?) nebo nehudební. Poznávání různých ruchů a zvuků se zavázanýma očima. Poznávání odkud (z jakého směru) zazněl zvuk a ukázání rukou. Poznávání zvuků skutečných akustických nástrojů a jejich napodobenin v elektronických klávesách. Procvičování zvukové paměti - nalezení předem přehraného zvuku v 10 ukázkách. Pokus o pojmenování zvuků - je to dupnutí, bouchnutí, tlesknutí, šramot, vrznutí, cinknutí...
  5. Na závěr hodiny dostávají žáci jedničky do žákovské knížky a také domácí úkol - přiřadit čarou různá zařízení ke správnému konektoru na zadní straně kláves:

A na závěr si dovolím uvést jeden citát z metodické příručky pro studijní obor EZHZT (elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba):

"Absolvent studijního zaměření EZHZT bude hudebník, který dokáže poučeně využívat dostupné technologie ve prospěch umění"

Asi před dvěma lety jsem dostal k otestování pro časopis Music Store reprobedny KRK Rokit 5, 6 a 8. V předmluvě k recenzi monitorů jsem napsal malou úvahu na téma "Jaké jsou nejvhodnější bedny do studia...?":

Jelikož se často setkávám s dotazy typu: „Jaké jsou nejvhodnější reprobedny do studia, do obýváku, k domácímu kinu…?“, dovolte mi v úvodu malou připomínku k tomu, co jsou to vlastně studiové monitory. Čím se liší od „běžných“ reprobeden s oblibou označovaných jako hi-fi? Touto zkratkou se v minulosti označovala zařízení vyšší (nerad bych říkal vysoké) kvality. Výrobci postupně označovali jako hi-fi téměř vše, co potřebovali prodat. Tento nešvar jistě trvá dodnes, a i když se to možná někomu nebude líbit, označení hi-fi je třeba brát s velkou rezervou, neboť se jedná spíše o označení jisté líbivosti, jak po stránce designové, tak i zvukové. Mnohdy jde jen o jakousi „lidovou“ kvalitu. Naproti tomu u studiových monitorů by kvalita zvuku měla být jaksi automatická a samozřejmá, vždyť pomocí něho se hudba teprve rodí a její zvuk může být kvalitou monitorů dosti poznamenán. Zvukový inženýr se nemusí dojímat z toho, jak krásně mu hrají jeho monitory, musí mít jistotu nad svou prací. Z tohoto důvodu se většina dobrých studiových monitorů konstruuje s vyrovnanou frekvenční charakteristikou, tedy nejsou zde zdůrazněna žádná pásma kvůli líbivosti poslechu. Hlavním kritériem kvality je pravdivost, nikoli líbivost. Z tohoto požadavku se pak odvíjí další kritéria, jako je malé zkreslení a dostatečný výkon. Díky těmto vlastnostem může pak být zpracováván jakýkoli druh hudby nebo zvuku, aniž by měl zvukový inženýr obavy z toho, jak bude nahrávka znít kdekoli jinde. Zvukař je na studiové monitory přivyklý a díky podobnosti zvuku může pracovat na různých pracovištích s různými studiovými monitory.

 

KRK Rokit 8 G3

Designová stránka je ovšem také důležitá. Každý člověk si na svém pracovišti snaží vylepšovat a zkrášlovat své okolí, tak, aby se mu dobře pracovalo, aby se cítil pohodově. Kupuje si hezčí počítače, hezčí myš, hezčí nábytek… Proč by si zvukař nemohl koupit i hezčí studiové monitory, třeba právě se žlutou membránou, když je bude mít denně několik hodin před očima?...

Psáno pro MUSIC-STORE 09/2014.

Připravil jsem pro vás několik zvukových ukázek, podle kterých můžete sledovat vznik studiové nahrávky metodou vrstvení. Jedná se stále o jediný úsek skladby v délce několika sekund s přibývajícími stopami nástrojů a vokálů v chronologickém pořadí, tak, jak byly postupně nahrávány a míchány. Z důvodů co nejmenšího počtu klipů jsou ukázky uloženy vždy pro skupiny nástrojů - např. ukázka nahraných kytar je pouze jedna, i když byly kytary vrstveny postupně na několika stopách.
Úroveň hlasitosti jednotlivých stop je poměrně nízká, při záznamu a mixu se používá spíše vysoká citlivost monitorů. Záznam je 24 bitový, takže teoreticky i při poloviční hlasitosti oproti maximu je využito 23 bitů. V praxi je ale záznam zpracováván v interním rozlišení 32 bitů.


  1. bicí + basa - záznam bicích na 8 stopách (bd, sd, sd-, tom1, tom2, hh, overhead-L, overhead-R), současně s basovou kytarou na 1 stopě, bez kompresorů
Číst dál: Jak vzniká studiová nahrávka?