Topolná 276,
Uherské Hradiště

+420 603300550
info@bitehazard.cz

O NÁS

Studio bylo založeno v roce 1993 pod názvem R-AUDIO & recording jako pokračovatel otrokovického SOUGP. Od roku 2012 působíme v Topolné v domácím prostředí pod názvem BiteHazard studio.

NAŠE SLUŽBY

Máme v oboru bohaté zkušenosti a proto se kromě práce se zvukem můžeme věnovat i školení začínajících zvukařů formou kurzů a konzultací, výuky a poradenství.

REFERENCE

"Zní to celé lépe, než jsme si představovali. Bubny jak ďábel, kytary hutné a basa krásně čitelná. O zpěvu ani mluvit nemusím" (Dan Gregorovič, sk. Depresion, z rozhovoru pro časopis fanklubu, 2004)

CENY

Cena za práce v nahrávacím studiu, mix a mastering je 350,-Kč za hodinu. Za mastering běžné písničky zaslané pomocí internetu účtujeme 1200,-Kč

Kontakt pro konzultaci
nebo objednávku

kdykoli telefonicky

(+420) 603300550

nebo emailem
studio@bitehazard.cz

Potřebuji nahrát písničku
Chci se přihlásit do kurzu

Mám zájem o výrobu vlastní písničky nebo nazpívání zpěvu do hotového podkladu. Potřebuji namluvit audioknihu nebo pohádku. Potřebuji smíchat nebo zmasterovat písničku nahranou doma nebo v jiném studiu. Chci se přihlásit do kurzu pro začínající zvukaře...

Další informace...

Sound Skulptor

Mikrofonní a linkový předzesilovač MP573 + EQ573

Universal Audio

Apollo Twin MKII Quatro

Presonus

Studio One Professional

Umožním Vám virtuálně nahlédnout do vyučovací hodiny pro budoucí mistry zvuku. Předmět se jmenuje Hudba a zvuk a vyučuje se ve studijním zaměření Mladý mistr zvuku v Základní umělecké škole v Otrokovicích.

Do třídy vstupují Jarda a David, 10 a 11 let, ze kterých se díky jejich zájmu o moderní hudbu a počítače mohou v budoucnu stát třeba technici při přípravě koncertů, zvukaři, nebo i zvukoví inženýři v televizním nebo zvukovém studiu. Hoši mají za sebou dva ročníky základů hry a ovládání elektronických klávesových nástrojů. Umějí už ovládat doprovodnou jednotku v nástroji, umí si zahrát podle not jednoduchou písničku, znají, k čemu slouží některé konektory na zadní straně nástroje, umí číst a psát noty...

  1. Opakujeme nejprve znalost nejznámějších výrobců elektronických kláves - Yamaha, KORG, Roland, Casio... hoši kupodivu výrobce znají a navíc k nim dokáží přiřadit každý alespoň jeden typ - Yamaha PSR330, Roland D-50... Diskutujeme o rozdílech jednotlivých výrobců, jsou něčím charakteristické, je některý lepší/horší než jiný?
  2. Opakujeme zápis známé písničky do not, zatím ručně a podle nějaké předlohy - Ovčáci, čtveráci. Později písničku zapíší zcela bez předlohy zpaměti. Písničku pak zahrají na klávesy.
  3. Probíráme vznik a šíření zvuku. Zvuk vzniká kmitáním pevného tělesa a šíří se rozkmitáním okolního vzduchu, který pak zachytí naše ucho.
  4. Následují různé hry se zvuky. Poznávání, zda jde o zvuk hudební (lze jej použít v hudbě?) nebo nehudební. Poznávání různých ruchů a zvuků se zavázanýma očima. Poznávání odkud (z jakého směru) zazněl zvuk a ukázání rukou. Poznávání zvuků skutečných akustických nástrojů a jejich napodobenin v elektronických klávesách. Procvičování zvukové paměti - nalezení předem přehraného zvuku v 10 ukázkách. Pokus o pojmenování zvuků - je to dupnutí, bouchnutí, tlesknutí, šramot, vrznutí, cinknutí...
  5. Na závěr hodiny dostávají žáci jedničky do žákovské knížky a také domácí úkol - přiřadit čarou různá zařízení ke správnému konektoru na zadní straně kláves:

A na závěr si dovolím uvést jeden citát z metodické příručky pro studijní obor EZHZT (elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba):

"Absolvent studijního zaměření EZHZT bude hudebník, který dokáže poučeně využívat dostupné technologie ve prospěch umění"

Kdy lze říci, že je nahrávka dostatečně komprimovaná?
Psát o zvuku je jako popisovat barvy slepé osobě, ale přesto se pokusím. Zde je jednoduchý příklad. Předpokládejme dvě rozdílné ukázky hudby, jedna je dynamicky pulzující úderná hudba, druhá je s táhlým hladkým průběhem. Pro někoho je "lepší" hudba prvního typu, pro jiného zase druhý typ hudby. Stejně tak lze říct, že "lepší" hudba je hudba více komprimovaná, nebo naopak je lepší hudba bez jakékoli komprese.

Komprimace zvuku může mít dva rozdílné významy:

  1. Zmenšení dynamického rozsahu. Hlasité pasáže jsou zeslabeny, slabé pasáže jsou zesíleny. Použití např. v rádiu při vysílání k vyrovnání rozdílných hlasitostí nahrávek, ale i k vyrovnání dynamických rozdílů v různých částech jedné skladby.
  2. Digitální algoritmus kódování zvuku za účelem snížení datového toku ( v kilobitech za sekundu – kbps). Příkladem je třeba MPEG (MP3) nebo Dolby AC-3 (Dolby Digital).

My se budeme v článku zabývat prvním významem. Není vhodné se na dva různé koncepty odvolávat stejným slovem. Proto prosím prosazujte pro druhý význam termíny Redukce datového toku, nebo Kódování zvuku, případně Enkódování či Komprese dat.


Nyní dvě základní pravidla:

  1. Jestliže máte důvod pro použití jakékoli komprese nebo limitace v hudbě, použijte ji.
  2. Jestliže máte jakékoli pochyby o významu komprese, nekomprimujte!
Číst dál: Komprimace hudby (podle Boba Katze)

dB, dBu, dBV, dBm, dB(spl), toto všechno jsou jednotky používané hudebníky a zvukaři, někdy, bohužel, aniž by věděli co přesně vyjadřují. I nehudebník, když se v novinách dočte, že hluk před restaurací po 22 hodině překročil 60 dB, nebude asi pátrat po definici decibelu, jen si představí velký kravál. Uvidíte, že výpočet těchto hodnot není příliš složitý a možná je i zajímavý. Zmínku o jednotce decibel najdete stoprocentně v každém čísle Muzikusu, hlavně v souvislosti s citlivostí vstupů a výstupů zvukových karet a různých studiových mašinek.

Soustava SI

Podle mezinárodní soustavy jednotek SI (Systeme International d'Unités) patří decibel do skupiny jednotek vedlejších doplňkových. Jenom pro hrubý přehled si řekněme, že:

Číst dál: Není decibel jako decibel