Topolná 276,
Uherské Hradiště

+420 603300550
info@bitehazard.cz

Kdy lze říci, že je nahrávka dostatečně komprimovaná?
Psát o zvuku je jako popisovat barvy slepé osobě, ale přesto se pokusím. Zde je jednoduchý příklad. Předpokládejme dvě rozdílné ukázky hudby, jedna je dynamicky pulzující úderná hudba, druhá je s táhlým hladkým průběhem. Pro někoho je "lepší" hudba prvního typu, pro jiného zase druhý typ hudby. Stejně tak lze říct, že "lepší" hudba je hudba více komprimovaná, nebo naopak je lepší hudba bez jakékoli komprese.

Komprimace zvuku může mít dva rozdílné významy:

  1. Zmenšení dynamického rozsahu. Hlasité pasáže jsou zeslabeny, slabé pasáže jsou zesíleny. Použití např. v rádiu při vysílání k vyrovnání rozdílných hlasitostí nahrávek, ale i k vyrovnání dynamických rozdílů v různých částech jedné skladby.
  2. Digitální algoritmus kódování zvuku za účelem snížení datového toku ( v kilobitech za sekundu – kbps). Příkladem je třeba MPEG (MP3) nebo Dolby AC-3 (Dolby Digital).

My se budeme v článku zabývat prvním významem. Není vhodné se na dva různé koncepty odvolávat stejným slovem. Proto prosím prosazujte pro druhý význam termíny Redukce datového toku, nebo Kódování zvuku, případně Enkódování či Komprese dat.


Nyní dvě základní pravidla:

  1. Jestliže máte důvod pro použití jakékoli komprese nebo limitace v hudbě, použijte ji.
  2. Jestliže máte jakékoli pochyby o významu komprese, nekomprimujte!

Několik příkladů, kdy se raději vyhnout celkové kompresi mixu:

  • když mícháte pulsující hudbu, která potřebuje silné akcenty, má již komprimovány jednotlivé nástroje ve stopách a mix je již pro vás dostatečně dobrý
  • když mícháte táhlou hudbu s hladkým průběhem
  • když si pustíte vaše vzorové CD s podobným typem hudby, a slyšíte, že vaše nahrávka je již dostatečně dobrá nebo i lepší než vzor
  • vaše nahrávka je již smíchána a našli jste zajímavý zvuk

Technické důvody, proč se raději vyhnout kompresi při mixu

  1. Masteringové studio bude mít pravděpodobně vhodnější kompresor a hlavně si poradí se správnějším nastavením parametrů.
  2. Pravděpodobně tam budou mít více zkušeností než vy s hledáním kompromisu mezi výhodami a nevýhodami celkové komprese.
  3. Masteringové studio nastaví kompresi s větší precizností optimálně pro každou píseň. Vy pracujete doma jiným způsobem, vytrženi z kontextu. Jste příliš ovlivněni tvorbou celého alba a vnímáte hudbu zcela jinak, než masteringový inženýr.
  4. V masteringovém studiu budou schopni lépe kontrolovat vaši nahrávku po stránce hlasitosti. Jejich systém je přesně kalibrován, takže tam přesně vědí, jak hlasitá je vaše nahrávka.
  5. V dobrém masteringovém studiu se všechny operace provádějí nedestruktivně. Jakoukoli operaci mohou po kontrolním poslechu zrušit nebo opravit. Na domácích pracovištích se často pracuje destruktivně a veškeré dodatečně zjištěné chyby lze jenom velmi těžce opravovat bez pracného znovuhledání nastavení všech mašinek. Také je rozhodující možnost uchování rozpracované nahrávky ve vysokém rozlišení.
  6. Před odesláním vaší nahrávky na mastering není vhodné aplikovat žádné digitální kompresory nebo jiné efekty. Ale jestli potřebujete vyrobit demo CD pro vaše vydavatelství, nezapomeňte i na verzi bez efektů. Je to jednodušší, než se pak pokoušet při masteringu odstraňovat chybně nastavený kompresor.

Úvod
24 bitů, 96 kHz, mnohakanálový zvuk. To jsou některé z rysů nového formátu Super Audio CD. Než se naučíme plně využívat tento formát, musíme se nejprve naučit neopakovat naše minulé chyby. Někteří z producentů spáchali na nahrávkách nebo spíše na spotřebiteli vážná ublížení. Tento článek se zabývá jednou z těchto praktik – komprimací hudby.
Dynamika – změny hlasitosti v hudbě
Než začneme studovat vědu kolem komprimace hudby, musíme se nejprve naučit rozpoznávat dynamiku hudby. Jak vlastně hudba dokáže vzbudit náš zájem? V kratším časovém intervalu dokáže zaujmout právě svou hlasitostí (tuto techniku využívají např. rádia, TV nebo diskotéky), ale jde pouze o naši počáteční pozornost. Doma udrží naši pozornost v delším časovém úseku různá hlasitost – měnící se dynamika. Dobrá hudba obsahuje rovnovážnou směs různých dynamik. Neúprosně hlasitá produkce se stane velmi rychle nudnou. Nejlepší symfonie, které přetrvaly několik století, jsou založeny na dynamickém kontrastu. Žánry, které jsou závislé na stejné hlasitosti, zastarávají velmi rychle. Disco zemřelo, protože se stávalo nudným. Zajisté k tomu přispěla chybějící dynamika. Co se stane s dnešní hlasitou hudbou lze také předpovědět, ale důležitější je pro hudební producenty peněženka posluchače.
Jakýkoli žánr, který nevychází z muzikality, dříve nebo později zemře. Dynamický kontrast hraje v hudbě velkou roli. Ticho a úseky s nízkou dynamikou vytváří úzkostlivé očekávání, které dělá hlasité části ještě více expresivní.
Pro studium kreativní tvorby dynamiky zvuku je nevhodnějším materiálem film. Laik si neuvědomuje při sledování filmu zvukové efekty, ale ty hrají velkou roli na jeho úspěšnosti. Např. film Uprchlík (The Fugitive) uspěl díky dramatičnosti děje navzdory agresivnímu, hustému a únavnému zvuku. Počáteční jízda v autobuse má hlasitý dialog s efekty, všechny havárie jsou velmi hlasité a přehnané. Už slyším produkčního filmu křičet na zvukaře „více, více, hlasitěji!“. Slyšel někdy o termínu dramatické očekávání? Na rozdíl výborný mix Titaniku je mistrovské dílo s přirozeným dynamickým rozsahem. Dialogy a efekty na začátku filmu jsou v přirozených úrovních, tiché scény podtrhují velké drama na konci filmu. Režisér James Cameron s polu s Skywalker Sound týmem vytvořili dílo neuvěřitelného dynamického rozsahu.
Kompresor, nástroj pro změnu dynamiky
Kompresor je přístroj. V dobrých rukou pomůže vyrobit nejlepší nahrávky na světě. Hodně hudebních žánrů je založeno na stlačeném zvuku – Disco, Rap, Heavy Metal... Zkušený zvukař umí kompresor použít úmyslně k tvořivé změně hudby. Je to obdoba např. malíře, který záměrně opustí přirozeně vypadající tvorbu a místo krásných krajinek maluje obrazy, které na první pohled připomínají malbu šestiletého dítěte. Ale zkušený obdivovatel pochopí, co tím chtěl umělec říci. Klíčem je záměr a schopnost. V hudbě vede nekvalifikovaná komprese příliš často ke zničení nahrávky, odstranění života a k výrobě nudné kaše.
Mnoho zvukařů nepozná, když poslouchají přirozenou nekomprimovanou hudbu. Ve skutečnosti dá výroba jednoho přirozeného záznamu zvuku daleko víc práce, než výroba umělého zvuku. Jen malíř, který se dobře naučí klasickému malování, může vytvářet kvalitní moderní tvorbu. Zvukař se musí naučit, kde je komprese užitečná a kde může naopak hudbě ublížit. Zhuštěná hudba může znít dobře na malém jezevčíkovi, ale při reprodukci na velkém hi-fi systému může znít agresivně nebo neživě. Můžeme potřebovat také odděleně míchat singly a kompletní album.
Kompresor se obvykle používá při nahrávání, mixu i při masteringu. Každý zvukový inženýr má vlastní způsob jeho používání a neexistují zde žádná pravidla. Nicméně, předtím, než si vytvoříte svoje vlastní pravidla, naučte se pracovat bez kompresoru. Naučí vás to, že kompresor bude nástrojem řešícím problémy, nikoli náhradou za kvalitní nahrávací techniku a její správné použití. Nejprve se naučte vše o přirozené dynamice každého hudebního nástroje a teprve potom zkoušejte dopad kompresoru na každý nástroj. Zhruba každých 5 let sami sebe kontrolujte. Vytvořte záznam bez použití kompresorů, abyste znovu objevili přirozenou dynamiku hudby. Tento opakovací kurs vás přinutí používat méně komprese a umožní vám používat více otevřený zvuk, více otevřenou hudbu.
{mospagebreak}

Komprimace v praxi

Záznam
Při záznamu zpěvu může dobře nastavený kompresor velmi pomoci. Mnoho zvukových inženýrů jej při záznamu používá, aby slyšeli již „hotový“ zvuk. Je nutno dávat pozor na přílišné uzavření a sražení zvuku při fortissimu, případně na ztrátu jasnosti. Srovnávejte s nekomprimovaným zvukem pomocí tlačítka BYPASS nebo OFF. Jestliže je znát velká degradace zpěvu, je nutno změnit parametry nebo vyměnit kompresor. Pamatujte, že ekvalizace zvuku při míchání nemůže nahradit kvalitní počáteční záznam. Platí to pro všechny sólové nástroje včetně trubky a elektrické kytary. Podle možností je někdy dobré zaznamenávat do sousední stopy také čistý nekomprimovaný zvuk. Nejlépe by bylo ponechat komprimaci až na míchání, jelikož překomprimovaný zvuk už nelze nijak napravit.
Mix
Zde existují dva způsoby použití komprimace. Jeden způsob je zapojení kompresoru přímo na jednotlivé stopy mixu, případně na stereopáry. Druhý způsob používá kompresor zapojený na podskupinu (BUS) mixu.
Kompresor na jednotlivých stopách
Aplikuje se naprosto stejně jako při komprimaci přímo při záznamu. Vždy přistupujte individuálně ke každé stopě. I když jste komprimovali basu na devíti z posledních deseti alb, možná, že právě tentokrát nebudete muset komprimovat. Každý hudebník je individualita. Obvykle, čím lepší hráč na kontrabas, tím méně nebo vůbec bude třeba použít kompresor. Uvědomte si, jaká je vaše filozofie mixu. Potřebujete vyrobit věrný záznam, nebo vyrobit nový zvuk? Stále více hudby je dnes vytvářeno uměle ve zvukových režiích. Ale je dobrou praxí, že napřed je dobré naučit se kvalitně zaznamenat živý zvuk, a potom teprve se pokoušet posunout sejmutý zvuk do nových dimenzí, případně vyrábět zvuk úplně nový.
V pop music jsou kompresory často užívány k „utažení“ zvuku celé kapely, k vyrovnání zvuku nástrojů až na statické hodnoty. Při necitlivém použití mohou hudbě odebrat jakoukoli živost a dech. Proto je dobré při mixu, potom, co jste použili několik kompresorů na stěžejní nástroje (basa, bicí, kytara, zpěv), zkusit srovnání s nekomprimovanou verzí. Automatizace nám usnadní toto porovnání díky uložení dvou různých snapshotů polohy faderů a přepínání mezi nimi. Mnohokrát se setkáte s tím, že komprimace spíše mixu uškodí, než by měla pomoct. Naučte se poznávat klady ale i zápory použití kompresoru. Vždy se sami sebe ptejte, proč je nutné komprimovat a v čem komprimace nástroji pomohla. Nezapomeňte, že mícháte hudbu, ve které je určitý život. A ten se všemi střihy, komprimací, efekty a remixy nesmí vytratit.
Vyhněte se příliš hlasitému mixu
Můžete si myslet, že tato rada se vztahuje zejména na akustické žánry, jako country nebo jazz. Nicméně častou obětí zneužívání kompresoru se stává rocková hudba. Přílišná hlasitost poškozuje dynamiku hudby. Význam slok a refrénů se obrací. Refrén nemůže vygradovat do plné síly, protože předtím již v plné síle zazněla sloka. Tyto chyby mixu se dají částečně opravit při masteringu, ale můžete ušetřit pár korun otočením koleček kompresoru do mírnějších poloh. Jak je možné, že kompresor může tolik poškodit rockovou hudbu? Kompresor může dát nahrávce sílu v jejích středních polohách, ale ve vyšších úrovních nastanou komplikace a zvuk se zdá překomprimovaný. Lépe je posílat na mastering mix, který není příliš stlačený a pokud je velká komprimace vaším záměrem, připište k mixu poznámku, jak moc má být nahrávka stlačena. Na masteringovém pracovišti provedou tuto operaci pomocí unikátních přístrojů, a váš mix zůstane dynamický a přitom hlasitý.
Kompresor na podskupinách nebo na výstupu
Celkovou komprimaci mixu, případně komprimaci podskupin opravdu rezervujte až pro mastering. Není nic horšího, než obdržet k masteringu zcela rozmačkanou nahrávku.
Správně použitý kompresor na podskupině mixu může udělat zvuk silnější a hutnější, možná bez zhoršení jeho kvality. Ale je výstup z mixu to správné místo pro operaci z hlasitostí vaší hudby?
Absolutně ne. Při dobře smíchané hudbě, při dobrém zvuku bez kompresoru, je nesmyslné přidávat jej na výstup jenom kvůli zvýšení hlasitosti. Častějším případem je spíše fakt, že kompresor na výstupu vezme vaší nahrávce život. Při pocitu nízké hlasitosti prostě jenom zesilte monitory. Veškeré otázky týkající se hlasitosti ponechejte na další stupeň procesu – mastering.
Jediným případem, kdy je vhodné komprimovat na výstupu z mixu, je zlepšení celkového zvuku. Pouze, když vám připadá, že hudba lépe zní s kompresorem, použijte jej. Nikdy ne kvůli hlasitosti. A pokud budete na pochybách, který váš mix zní lépe, jestli bez celkové komprese, nebo z kompresorem, vyrobte dvě verze. Jednu bez sběrnicové komprimace, druhou s komprimací. A hádejte, kterou z nich si masteringový inženýr z 99 % vybere pro svou práci, a který zvuk bude po masteringu lepší?
Jedno z použití bus komprese je natlačení zvuku v případě, že to nedokázaly kompresory na stopách. Nicméně, je třeba dávat velký pozor, aby mix nebyl rozmačkaný. Ladění celkové komprese je velké umění a je nutno bezpečně ovládat technické záležitosti kompresoru. Porovnávejte neustále pomocí BYPASS a neváhejte kompresor vyřadit, když je zvuk lepší bez něj. Celková komprese je vždy modulována nejhlasitějším nástrojem v mixu. Úder na činel může na okamžik potlačit zvuk jiného nástroje nebo zpěvu, případně jejich dozvuky. Velmi málo kompresorů dokáže pracovat s celkovým zvukem. Takový kompresor vyžaduje speciální obvody a musí být určen k takové práci. Vhodným řešením, když chceme natlačit zvuk, je komprimace samostatné podskupiny bicích. Jedině tak nebude kompresor ovlivňovat při větším úderu např. zpěv.

Pozn.: Článek je volným překladem článku Compression in Mastering autora Boba Katze na serveru Digital Domain.