Asi před dvěma lety jsem dostal k otestování pro časopis Music Store reprobedny KRK Rokit 5, 6 a 8. V předmluvě k recenzi monitorů jsem napsal malou úvahu na téma "Jaké jsou nejvhodnější bedny do studia...?":

Jelikož se často setkávám s dotazy typu: „Jaké jsou nejvhodnější reprobedny do studia, do obýváku, k domácímu kinu…?“, dovolte mi v úvodu malou připomínku k tomu, co jsou to vlastně studiové monitory. Čím se liší od „běžných“ reprobeden s oblibou označovaných jako hi-fi? Touto zkratkou se v minulosti označovala zařízení vyšší (nerad bych říkal vysoké) kvality. Výrobci postupně označovali jako hi-fi téměř vše, co potřebovali prodat. Tento nešvar jistě trvá dodnes, a i když se to možná někomu nebude líbit, označení hi-fi je třeba brát s velkou rezervou, neboť se jedná spíše o označení jisté líbivosti, jak po stránce designové, tak i zvukové. Mnohdy jde jen o jakousi „lidovou“ kvalitu. Naproti tomu u studiových monitorů by kvalita zvuku měla být jaksi automatická a samozřejmá, vždyť pomocí něho se hudba teprve rodí a její zvuk může být kvalitou monitorů dosti poznamenán. Zvukový inženýr se nemusí dojímat z toho, jak krásně mu hrají jeho monitory, musí mít jistotu nad svou prací. Z tohoto důvodu se většina dobrých studiových monitorů konstruuje s vyrovnanou frekvenční charakteristikou, tedy nejsou zde zdůrazněna žádná pásma kvůli líbivosti poslechu. Hlavním kritériem kvality je pravdivost, nikoli líbivost. Z tohoto požadavku se pak odvíjí další kritéria, jako je malé zkreslení a dostatečný výkon. Díky těmto vlastnostem může pak být zpracováván jakýkoli druh hudby nebo zvuku, aniž by měl zvukový inženýr obavy z toho, jak bude nahrávka znít kdekoli jinde. Zvukař je na studiové monitory přivyklý a díky podobnosti zvuku může pracovat na různých pracovištích s různými studiovými monitory.

 

KRK Rokit 8 G3

Designová stránka je ovšem také důležitá. Každý člověk si na svém pracovišti snaží vylepšovat a zkrášlovat své okolí, tak, aby se mu dobře pracovalo, aby se cítil pohodově. Kupuje si hezčí počítače, hezčí myš, hezčí nábytek… Proč by si zvukař nemohl koupit i hezčí studiové monitory, třeba právě se žlutou membránou, když je bude mít denně několik hodin před očima?...

Psáno pro MUSIC-STORE 09/2014.

Další články

Playback – podvod nebo umění?

(3346)

K napsání článku mne vedly dotazy muzikantů ohledně technického řešení problému pouštění předehrané zvukové stopy k živě hrající kapele. V nahrávacím studiu se s touto technikou běžně setkáváte při vrstvení nástrojů. Při koncertech se ale musíte...

Jak vzniká studiová nahrávka?

(1995)

Připravil jsem pro vás několik zvukových ukázek, podle kterých můžete sledovat vznik studiové nahrávky metodou vrstvení. Jedná se stále o jediný úsek skladby v délce několika sekund s přibývajícími stopami nástrojů a vokálů v chronologickém pořadí, tak, jak...

Nahrávání a střih zpěvu

(579)

Pozn: psáno v roce 2005 pro časopis Muzikus.Tak tady máme druhé kolo Superstar... I když honba po finalistech prvního kola téměř utichá, neodpustím si zmínit nahrávku Anety Langerové, která na mne před časem velmi zapůsobila (Aneta i nahrávka). Kvalitní...

50 nejlepších zvukařských tipů

(1013)

Dnes už trochu zastaralých a mnou trochu upravených 50 tipů pro studiové zvukaře od  Davida Mellora:   1. Ujasněte si svoji vizi.  I skromný člověk se může stát slavným. Ale musí se nejprve rozhodnout, zda se odpoutat od domácího nahrávání a skočit do...