SÍDLO STUDIA

68711 Topolná
okres Uherské Hradiště

TEL:  (+420) 603 300 550

Nahrávací studio BiteHazard

Naše služby

Nahrávání a výroba hudby a reklam. Editace, střih a mixování nahrávek. Mastering, korespondenční mastering (není nutná přítomnost zákazníka). Výuka hry na klasickou a elektrickou kytaru, výuka oboru "Mladý mistr zvuku", kurzy a poradenství...

Více...

Základní údaje

Studio je v domácím prostředí a je vhodné pro menší projekty. Počet záznamových kanálů 10, počet fyzických vstupů až 24. Špičkový převodník UA Apollo Twin Quatro s technologií Unison. Nově používáme DAW Presonus Studio One. Ceny do 300 Kč/h...

Technické vybavení

Naši zákazníci:

Rousing Numbers, Mirek Olšák, Bruno (Hypnos, Krabathor) Tomáš Jablonský, Duo Aramis, Matěj Tauš, Alena Hubíková, ZUŠ Otrokovice, Tina, Crash22, Crash, Spirit(s)Days, LiveMore, Lipo, Press-rock, Bite Hazard, Makky, Aleš Pavlorek, Roks, Mistake, Gabriela Gunčíková...

Vzkazy & reference

Výuka

V našem studiu můžete navštěvovat soukromou výuku oborů: Klasická kytara, Elektrická kytara a nově Mladý mistr zvuku. Výuka formou soustavného studia nebo konzultací. Rádi Vám poskytneme také poradenství z oblasti nahrávání a ozvučování.

Více...

Playback – podvod nebo umění?

K napsání článku mne vedly dotazy muzikantů ohledně technického řešení problému pouštění předehrané zvukové stopy k živě hrající kapele. V nahrávacím studiu se s touto technikou běžně setkáváte při vrstvení nástrojů. Při koncertech se ale musíte vyrovnat s potřebou synchronizace nahrané stopy s kapelou. A nejen to. Budete se muset zamýšlet i nad morálními aspekty použití playbacku.

Nejprve dovolte, abych ocitoval několik definic playbacku, jak je můžete najít na různých místech v internetu či odborných knihách:

  1. Playback (angl. overdubbing) je označení pro způsob pořizování zvukového záznamu. Jednotlivé složky hudebního díla, které po dokončení znějí simultánně, se nahrávají postupně na oddělené zvukové stopy. Playback se nejčastěji používá při nahrávání sólového zpívaného hlasu, kdy zpěvák nahrává svůj part k již dokončenému nahranému hudebnímu doprovodu, který poslouchá ze sluchátek. Ve filmech, televizních pořadech a na koncertech termín playback (angl. lip-sync nebo lip-synching) označuje situaci, kdy herec či vystupující účinkující synchronizuje pohyby svých úst s textem spuštěné zvukové stopy, která byla nahrána předem. Tedy hudba hraje a zpěvák naznačuje zpěv. Opakem playbacku je živé (koncertní, angl. live) vystoupení, při němž umělec podává svůj (nejčastěji pěvecký) výkon bezprostředně před diváky, posluchači. (Česká Wikipedie).

Jaké jsou nejvhodnější bedny do studia?

Asi před dvěma lety jsem dostal k otestování pro časopis Music Store reprobedny KRK Rokit 5, 6 a 8. V předmluvě k recenzi monitorů jsem napsal malou úvahu na téma "Jaké jsou nejvhodnější bedny do studia...?":

Jelikož se často setkávám s dotazy typu: „Jaké jsou nejvhodnější reprobedny do studia, do obýváku, k domácímu kinu…?“, dovolte mi v úvodu malou připomínku k tomu, co jsou to vlastně studiové monitory. Čím se liší od „běžných“ reprobeden s oblibou označovaných jako hi-fi? Touto zkratkou se v minulosti označovala zařízení vyšší (nerad bych říkal vysoké) kvality. Výrobci postupně označovali jako hi-fi téměř vše, co potřebovali prodat. Tento nešvar jistě trvá dodnes, a i když se to možná někomu nebude líbit, označení hi-fi je třeba brát s velkou rezervou, neboť se jedná spíše o označení jisté líbivosti, jak po stránce designové, tak i zvukové. Mnohdy jde jen o jakousi „lidovou“ kvalitu. Naproti tomu u studiových monitorů by kvalita zvuku měla být jaksi automatická a samozřejmá, vždyť pomocí něho se hudba teprve rodí a její zvuk může být kvalitou monitorů dosti poznamenán. Zvukový inženýr se nemusí dojímat z toho, jak krásně mu hrají jeho monitory, musí mít jistotu nad svou prací. Z tohoto důvodu se většina dobrých studiových monitorů konstruuje s vyrovnanou frekvenční charakteristikou, tedy nejsou zde zdůrazněna žádná pásma kvůli líbivosti poslechu. Hlavním kritériem kvality je pravdivost, nikoli líbivost. Z tohoto požadavku se pak odvíjí další kritéria, jako je malé zkreslení a dostatečný výkon. Díky těmto vlastnostem může pak být zpracováván jakýkoli druh hudby nebo zvuku, aniž by měl zvukový inženýr obavy z toho, jak bude nahrávka znít kdekoli jinde. Zvukař je na studiové monitory přivyklý a díky podobnosti zvuku může pracovat na různých pracovištích s různými studiovými monitory.

 

KRK Rokit 8 G3

Designová stránka je ovšem také důležitá. Každý člověk si na svém pracovišti snaží vylepšovat a zkrášlovat své okolí, tak, aby se mu dobře pracovalo, aby se cítil pohodově. Kupuje si hezčí počítače, hezčí myš, hezčí nábytek… Proč by si zvukař nemohl koupit i hezčí studiové monitory, třeba právě se žlutou membránou, když je bude mít denně několik hodin před očima?...

Psáno pro MUSIC-STORE 09/2014.