Topolná 276,
Uherské Hradiště

+420 603300550
info@bitehazard.cz

O NÁS

Studio bylo založeno v roce 1993 pod názvem R-AUDIO & recording jako pokračovatel otrokovického SOUGP. Od roku 2012 působíme v Topolné v domácím prostředí pod názvem BiteHazard studio.

NAŠE SLUŽBY

Máme v oboru bohaté zkušenosti a proto se kromě práce se zvukem můžeme věnovat i školení začínajících zvukařů formou kurzů a konzultací, výuky a poradenství.

REFERENCE

"Zní to celé lépe, než jsme si představovali. Bubny jak ďábel, kytary hutné a basa krásně čitelná. O zpěvu ani mluvit nemusím" (Dan Gregorovič, sk. Depresion, z rozhovoru pro časopis fanklubu, 2004)

CENÍK

Cena za práce v nahrávacím studiu, mix a mastering je 350,-Kč za hodinu. Za mastering běžné písničky zaslané pomocí internetu účtujeme 1200,-Kč

Kontakt pro konzultaci
nebo objednávku

kdykoli telefonicky

(+420) 603300550

nebo emailem
studio@bitehazard.cz

Potřebuji nahrát písničku
Chci se přihlásit do kurzu

Mám zájem o výrobu vlastní písničky nebo nazpívání zpěvu do hotového podkladu. Potřebuji namluvit audioknihu nebo pohádku. Potřebuji smíchat nebo zmasterovat písničku nahranou doma nebo v jiném studiu. Potřebuji záznam z koncertu. Chci se přihlásit do kurzu pro začínající zvukaře...

Další informace...

Sound Skulptor

MP573 + EQ573

Universal Audio

Apollo Twin MKII Quatro

Presonus

Studio One Professional

Moderní metody audio masteringu

Časopis: 
Kategorie: 
 
Autor: 

Mastering lze v hudbě chápat jako proces přípravy dat pro budoucí uložení na zvukový nosič. Také jej však lze chápat jako tvůrčí činnost, kdy se masteringový inženýr snaží nahrávku co nejvíce vyvážit po stránce frekvenční, prostorové, dynamické, přičemž je také možné do určité míry napravovat chyby způsobené při míchání vícestopých projektů.

Kromě běžných operací, jako je čištění, normalizace a komprimace nahrávky, její frekvenční vyvážení, úprava prostoru, limitace apod., se musí masteringový zvukař často potýkat s problémem úpravy hlasitostních poměrů jednotlivých nástrojů. V hotové smíchané nahrávce je to ale obtížné, některé nástroje nelze vůbec ovlivňovat, některé jenom velmi omezeně. Řekněme, že klient odešle k masteringu nahrávku, ve které je málo zpěvu, hodně bicích a málo basy, která je navíc nekonkrétní a rozmazaná. Při takové kombinaci je lépe vrátit nahrávku k přemixování. Má-li být výsledek co nejlepší, je nutno dodat k masteringu nahrávku takovou, aby bylo nutno dělat co nejméně kompromisů. V krajním případě, kdy se jedná o jednodušší projekt o menším počtu stop, by bylo vhodnější vyexportovat jednotlivé stopy projektu, a také zvlášť všechny efektové sběrnice. V takovém případě mluvíme o masteringu ze stop. Masteringový zvukař, nezatížený celým nahrávacím procesem, požadavky hudebníků i náladou ve studiu, uslyší píseň trochu jinak a provede vyvážení stop jistě lépe. Rozdíl je hlavně v tom, že při samotném míchání musí zvukař navíc provádět spoustu technických operací, jako je čištění stop od nežádoucích ruchů a metronomu, odstraňování sykavek, prolínání, střih, fade-outy atd. A proto slyší nahrávku nesčetněkrát. To všechno odvádí pozornost od samotné zvukové složky, která je u masteringu důležitá.  

Číst dál: Separační & Split Mastering

Kdy lze říci, že je nahrávka dostatečně komprimovaná?
Psát o zvuku je jako popisovat barvy slepé osobě, ale přesto se pokusím. Zde je jednoduchý příklad. Předpokládejme dvě rozdílné ukázky hudby, jedna je dynamicky pulzující úderná hudba, druhá je s táhlým hladkým průběhem. Pro někoho je "lepší" hudba prvního typu, pro jiného zase druhý typ hudby. Stejně tak lze říct, že "lepší" hudba je hudba více komprimovaná, nebo naopak je lepší hudba bez jakékoli komprese.

Komprimace zvuku může mít dva rozdílné významy:

  1. Zmenšení dynamického rozsahu. Hlasité pasáže jsou zeslabeny, slabé pasáže jsou zesíleny. Použití např. v rádiu při vysílání k vyrovnání rozdílných hlasitostí nahrávek, ale i k vyrovnání dynamických rozdílů v různých částech jedné skladby.
  2. Digitální algoritmus kódování zvuku za účelem snížení datového toku ( v kilobitech za sekundu – kbps). Příkladem je třeba MPEG (MP3) nebo Dolby AC-3 (Dolby Digital).

My se budeme v článku zabývat prvním významem. Není vhodné se na dva různé koncepty odvolávat stejným slovem. Proto prosím prosazujte pro druhý význam termíny Redukce datového toku, nebo Kódování zvuku, případně Enkódování či Komprese dat.


Nyní dvě základní pravidla:

  1. Jestliže máte důvod pro použití jakékoli komprese nebo limitace v hudbě, použijte ji.
  2. Jestliže máte jakékoli pochyby o významu komprese, nekomprimujte!
Číst dál: Komprimace hudby (podle Boba Katze)

dB, dBu, dBV, dBm, dB(spl), toto všechno jsou jednotky používané hudebníky a zvukaři, někdy, bohužel, aniž by věděli co přesně vyjadřují. I nehudebník, když se v novinách dočte, že hluk před restaurací po 22 hodině překročil 60 dB, nebude asi pátrat po definici decibelu, jen si představí velký kravál. Uvidíte, že výpočet těchto hodnot není příliš složitý a možná je i zajímavý. Zmínku o jednotce decibel najdete stoprocentně v každém čísle Muzikusu, hlavně v souvislosti s citlivostí vstupů a výstupů zvukových karet a různých studiových mašinek.

Soustava SI

Podle mezinárodní soustavy jednotek SI (Systeme International d'Unités) patří decibel do skupiny jednotek vedlejších doplňkových. Jenom pro hrubý přehled si řekněme, že:

Číst dál: Není decibel jako decibel